Page 36 - APSSCR_kveten final

This is a SEO version of APSSCR_kveten final. Click here to view full version

« Previous Page Table of Contents Next Page »

36

Často je až s podivem, jak hluboce je u nás zakořeněna potřeba plánovat pracovní život podle plánovacích ka-lendářů. Plánovací kalendář není a ni-kdy nebyl „zákonem“ ; ve skutečnosti není ničím jiným, než „pouhou“ pra-covní pomůckou , schematickým vodít-kem pro snazší orientaci v počtu týdnů a limitů pracovních hodin v daném měsíci, kvartále či kalendářním roce. Přesto se plánovací kalendář stal po-stupně velkým „hráčem“ na poli orga-nizace pracovní doby a někdy lze mít dokonce pocit, že není až tak podstat-né, jaká je stanovená týdenní pracov-ní doba vyplývající ze zákoníku práce, ale (paradoxně) hlavní je, aby dotyčný zaměst picky v a v delš např. v ny, tedy nu mén Sociá z hledi mezi re

se souč ní doby

právě v votnict směnn je v ne že pro i v noč nom a městna pracov Nezř

městnavatelů v sociálních službách ob-jevují dotazy, zda je vůbec možné, aby v rozvrhu pracovní doby nevycházela

„měsíční pracovní norma hodin,“ za-městnanci mají obavu, že jejich norma hodin „neodpovídá žádnému pláno-vacímu kalendáři“, že např. „duben má pro nepřetržité provozy plánovaných 178,5 hodiny, ale zaměstnanec má v rozvrhu normu hodin dokonce 185“ apod. Bohužel, pro některé zaměstna-vatele a zaměstnance se plánovací ka-lendář stal univerzálním zaklínadlem, téměř chimérou.

Z pohledu zákoníku práce však roz-hodně nelze automaticky vycházet z toho, že pokud např. v dubnu 2010 odpracuje zaměstnanec podle rozpisu směn „jen“ 150 hodin, jedná se nutně o pochybení zaměstnavatele. Pokud

naopak např. v květnu nebo v jiných měsících odpracuje zaměstnanec podle rozpisu směn o něco více hodin oproti orientačnímu číslu uvedenému v plá-novacím kalendáři, nemusí to zpravidla znamenat žádné porušení pracovně-právních předpisů a nemusí to být ani důvod pro poskytnutí měsíční mzdy nebo platu v jiné výši, neboť měsíční mzda či plat odpovídají odpracování všech hodin rozvržených zaměstnava-telem v daném vyrovnávacím období bez ohledu na číslo uvedené v plánova-cím kalendáři u daného kalendářního měsíce.

Ač je to někdy pro podnikovou praxi v sociálních službách těžko přijatelné,

Rozpis směn neboli písemný rozvrh týdenní pracovní doby je pro každého zaměstnance zařazeného v nerovno-měrném rozvržení pracovní doby klí-čovým dokumentem, neboť se jím na-stavuje tzv. „individuální fond pracovní doby.“ Ten jediný je pro zaměstnance rozhodující, protože smyslem vyrovná-vacího období je, aby se na jeho konci vyrovnala různě dlouhá pracovní doba odpracovaná zaměstnancem v krát-kých a dlouhých týdnech.

Např. pokud jde o zaměstnance s tý-denní pracovní dobou 37,5 hodiny týdně a u zaměstnavatele činí délka vy-rovnávacího období podle kolektivní smlouvy 52 týdnů, pak 37,5 x 52 = 1950 hodin, což je počet hodin použitelného fondu pracovní doby tohoto zaměst-nance. Teprve až za situace, pokud by

zaměstnanci do celého 52 týdenní-ho vyrovnávacího období byl rozvr-žen jiný počet hodin než 1950, pak by rozpis směn nebyl vyhotoven správně a mohou nastat v zásadě tyto 2 situace: a) Zaměstnanci bylo rozvrženo niko-li jen v jednom měsíci, ale do ce-lého vyrovnávacího období méně hodin, než mu mohlo být rozvrže-no, tj. v daném případě méně než 1950. Pak zjevně zaměstnavatel ne-byl schopen plně využít použitelný fond pracovní doby za vyrovnávací období – rozvrhl do 52 týdnů napří-klad jen 1900 hodin. Rozdíl 50 ho- din představuje v takovém přípa-dě jinou překážku v práci na stra-

§ 208 c však ýhod-náleží y/platu dělku. do vy-in, než v da-k zjev-směn acovní – roz-00 ho- stavu-přesčas i) ZP. čas ze uď po-řesčas, o vol-na.

Stručně řečeno , plánujme, používej-me plánovací kalendáře, ale uvědomme si, že žádný plánovací kalendář „nepře-bije“ zákoník práce a že zaměstnanec odměňovaný měsíční mzdou či pla-tem má právo na svou odměnu v plné měsíční výši, i když zrovna v srpnu neodpracuje přesný počet pracovních hodin uvedený v plánovacím kalendáři v kolonce měsíc/počet pracovních ho-din. Důležité je, aby na konci vyrovná-vacího období ve vztahu ke stanovené týdenní pracovní době žádné hodiny nepřebývaly ani nechyběly; to je pak důkazem, že pracovní doba byla za-městnavatelem rozvržena správně.

JUDr. Dominik Brůha, advokát

konzultant HARTMANN akademie

Pracovní doba

a chiméra zvaná plánovací kalendář

PR článek HARTMAN akademie

Page 36 - APSSCR_kveten final

This is a SEO version of APSSCR_kveten final. Click here to view full version

« Previous Page Table of Contents Next Page »