„Důležité je vnímat každého klienta jako jedinečnou bytost,“ říká Božena Svrčinová

Božena Svrčinová pracovala v době získání ocenění v zařízení ProSenior Nový Jičín. Kromě toho, že byla oceněna Národní cenou sociálních služeb – Pečovatelka roku 2024 v kategorii Terénní služby, uspěla také při hlasování, do kterého se zapojila veřejnost. O tom, jak se tato sympatická dáma dostala k profesi pečovatelky či co při práci považuje za nejdůležitější, jsme si povídaly v následujícím rozhovoru.

Text: Mgr. Ivana Vlnová,
zástupkyně šéfredaktorky časopisu Sociální služby

Foto: Diakonie ČCE

Co pro vás znamenají ocenění, která jste získala?

Ocenění si velmi vážím a děkuji za něj. I díky němu jsem si uvědomila, jak potřebná
je práce pečovatelky.

Chtěla jste vždy pracovat v pomáhajících profesích?

Původně mám vystudovanou textilní průmyslovou školu a dlouho jsem se věnovala tomuto oboru. Později jsem ve svém volném čase začala docházet jako dobrovolník do zařízení chráněného bydlení, a právě tam jsem zjistila, že mě pomáhající činnost těší a naplňuje. Ráda jsem pobývala mezi klienty zařízení, těšila jsem se na společné procházky a povídání. Klienti mě měli rádi a na mou návštěvu se vždy těšili. Poté jsem se rozhodla udělat si kurz pracovníka v sociálních službách.

Na ocenění vás nominoval zaměstnavatel, který zmínil, že způsob vaší práce s náročnými klienty, například s osobami s omezenou svéprávností, je velmi přínosný. Díky vašemu přístupu se podařilo zlepšit kvalitu života klientů a posílit jejich důvěru v péči. Co při práci s klienty vnímáte jako klíčové?

Důležité je být empatický, laskavý a upřímný, to je pro mě klíčové. Pokud klienty navštěvujete po dlouhou dobu a cítí z vás zájem a pochopení, začnou vám důvěřovat. Důležité je vnímat každého klienta jako jedinečnou bytost, přistupovat k němu individuálně a péči provádět citlivě. 

Rok 2020 a 2021 byl poznamenaný pandemií covidu-19. Jak do vaší práce koronavirus zasáhl?
 

Pandemie byla pro všechny hodně náročná, jak pro nás, tak pro klienty. Riziko nákazy bylo velké. Pečovalo se jak o zdravé klienty, tak o nakažené covidem. Při práci jsme se snažily být opatrnější, používaly jsme množství ochranných prostředků. Já sama jsem také onemocněla covidem, ale naštěstí jsem měla jen mírnější průběh. 

Jaké vlastnosti by podle vás měl mít člověk, který zastává pozici pracovníka v sociálních službách? 

Určitě by měl být empatický, mít sociální cítění, být schopný zvládat nelehké situace. Dále by měl být trpělivý, upřímný, citlivý, laskavý. Měl by mít rád lidi a být ochotný pomáhat.

Co byste poradila kolegům, kteří s pečováním v sociálních službách začínají?  

Začátky bývají náročné, určitě trpělivost a něco vydržet. Čas přinese ovoce. 

Je něco, co by vám práci pečovatelky ulehčilo?

Jediná věc, která mě napadá, je méně administrativy.

Jaký moment z praxe vám utkvěl v paměti?

Jsou to ty momenty, ve kterých mi klienti dávají najevo, že mě mají rádi. 

Při nominaci bylo také zmíněno, že klidem, rozhodností a laskavostí výrazně ovlivňujete kvalitu poskytovaných služeb. Co vám při práci pomáhá udržovat si nadhled i ve složitých situacích?

Velkou roli v tom podle mě hrají dlouhé roky praxe, kdy jsem nadhled postupně získávala. Když člověk musí řešit nelehké situace, naučí se je řešit s klidem a nadhledem. 

Je něco, na co byste se při práci s klienty do budoucna ráda zaměřila? Co nového byste s nimi ráda vyzkoušela?

Nic mě nenapadá, mám své způsoby a techniky práce, které fungují, takže žádné novinky v plánu nemám. Jednám vždy podle momentální situace u klienta, tudíž je možné, že mě některá z budoucích situací přivede k něčemu novému.

Jak po náročné práci pečovatelky odpočíváte?

Mou duševní hygienou je především práce na zahrádce. Mám ráda přírodu, procházky v lese.

Děkujeme za rozhovor!