Přání klienta versus reálné možnosti poskytovatele zajistit sociální službu

Ministerstvo práce a sociálních věcí řešilo stížnost klientky poskytovatele sociálních služeb, který jí poskytoval pečovatelské služby. Klientka si stěžovala, že se s poskytovatelem nemohla dohodnout na způsobu poskytování sociální služby (zajištění péče, vhodnost využití pomůcek pro její zajištění, přesun z lůžka, přesun do vany).

Text: Redakce časopisu Sociální služby

Z kontextu podání vyplývá, že stěžovatelka se v této věci obrátila na poskytovatele se stížností, avšak s jejím vyřízením nesouhlasí. Podání MPSV vyhodnotilo jako žádost o prověření vyřízení stížnosti poskytovatelem podle § 99b odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo žádost na základě výše uvedeného paragrafu zákona prověřilo, a to formou písemné žádosti poskytovatele o poskytnutí informací a podkladů ke stěžovatelkou popsané situaci. Ty byly následně vyhodnoceny. Poskytovatel popsal situaci obdobně jako ve vypořádání stížnosti klientky (1) s tím, že služba je nadále poskytována, ale k faktickému poskytování nedochází, protože jej ze strany poskytovatele nelze za daných podmínek zajistit. Dle sdělení poskytovatele péči o stěžovatelku v omezeném rozsahu zajišťuje její matka.

Poskytovatel MPSV doložil, že stížnost klientky vyřídil, jeho argumenty, proč bylo poskytování služby přerušeno, jsou relevantní, poskytovatel stěžovatelce nabízí možnosti řešení situace, a tím dalšího poskytování služby, a je na ní, zda je využije. Dle vyjádření MPSV je při poskytování sociální služby nutné brát v úvahu nejen přání klienta, ale také reálné možnosti poskytovatele sociální službu zajistit, a to při dodržení právních předpisů, které se k takové činnosti vztahují. K tomu patří i využití vhodných pracovních pomůcek, respektování fyzických možností zaměstnankyň služby při zvedání břemen a dodržování povolených hmotnostních limitů a zohlednění možností prostředí, kde je služba poskytována (v uvedeném případě byt stěžovatelky).

MPSV provedeným šetřením nezjistilo, že by poskytovatel při vyřizování stížnosti stěžovatelky porušil zákon o sociálních službách.

(1) Poskytovatel uvedl, že bez použití vhodných pomůcek (např. polohovací postele, kterou stěžovatelce nabízel k zapůjčení) není schopen péči o stěžovatelku zajistit kvůli nevhodné dispozici bytu stěžovatelky a nepřiměřené zátěži, se kterou by pečovatelky byly nuceny manipulovat. Tento způsob poskytování sociální služby vyhodnotil poskytovatel jako rizikový. Poskytovatel stížnost klientky vyřídil v souladu se zákonem o sociálních službách a jeho vnitřními pravidly pro podávání a vyřizování stížností.