Sociální služby dnes stojí na hraně svých kapacit

Kapacity sociálních služeb v České republice již dnes nestačí rostoucí poptávce a bez systémových investic se situace bude dále zhoršovat. Pokud nezačne Česká republika systematicky investovat do jejich rozvoje, tlak se přesune na rodiny i zdravotnický systém. Přestože tyto služby již dnes využívají desítky tisíc klientů, demografický vývoj ukazuje na dramatický nárůst potřeb. Počet osob starších 85 let se má do roku 2040–2050 zvýšit z dnešních zhruba 200 tisíc na téměř 470 tisíc.

Text: Ing. Petra Cibulková,
šéfredaktorka časopisu Sociální služby

V domovech pro seniory je dnes k dispozici přibližně 37 tisíc lůžek, v domovech se zvláštním režimem necelých 28 tisíc. Pobytové sociální služby nyní využívá přibližně 98 tisíc lidí, v roce 2050 jich může být více než 160 tisíc. Kapacity bude potřeba podle predikcí navýšit až 2,5krát. „Posilování kapacit sociálních služeb v příštích deseti letech je naprosto nezbytné a musí začít okamžitě. Pokud se kapacity zásadně nezvýší, bude to mít citelné důsledky nejen na rodiny a neformální pečující, ale i na české hospodářství,“ řekl prezident APSS ČR Jiří Horecký.

APSS ČR dlouhodobě poukazuje na nedostatečné kapacity v souvislosti s demografickými prognózami a na potřebu investic. Z tohoto důvodu opět po několikaleté pauze uspořádala 16. dubna v Praze konferenci Fórum investorů, kde vystoupili odborníci z bankovního sektoru i zástupci investorů. 

Ředitel ÚZIS ČR Ladislav Dušek zdůraznil, že stárnutí populace nelze řešit pouze navyšováním kapacit lůžkových služeb, ale vyžaduje transformaci systému směrem k integrované sociálně-zdravotní péči, posílení komunitních a terénních služeb a lepší plánování personálních kapacit. Klíčovou roli přitom hrají kvalitní a propojená data, která umožňují predikovat budoucí potřeby, identifikovat rizikové oblasti a efektivně řídit rozvoj služeb.

Bez pomoci rodin, tedy tzv. neformálních pečujících, se však v budoucnosti stát neobejde. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka během svého vystoupení konstatoval: „Je běžné starat se o své příbuzné v domácím prostředí, proto chci více (i finančně) podpořit neformální pečující.“ Zracionalizovat proces péče podle něj pomohou asistivní technologie a digitalizace, o což se má postarat vyhláška MPSV, která je nyní (v době konání konference, pozn. redakce) v meziresortním připomínkovém řízení. Na MPSV také připravují zákon o dlouhodobé péči a chtějí se zaměřit na materiálně--technické a personální standardy.

Kromě veřejných zdrojů je podle Horeckého nezbytné zapojit i soukromý sektor. Na zásadní bariéru rozvoje investic v Česku upozornil ve své přednášce prezident České bankovní asociace Jan Juchelka. Nedostatečné dlouhodobé financování v korunách komplikuje realizaci PPP projektů a vede k využívání financování v eurech s přenosem rizik na stát. Řešením má být systémové nastavení, zejména využití stabilizačních nástrojů typu CfD a úprava regulatorního prostředí, které umožní lepší zapojení domácího kapitálu, včetně penzijních fondů.
 

Konkrétní programy, které nabízí Národní rozvojová banka, představil ředitel infrastrukturního financování Michal Pluta – zvýhodněné úvěry, záruční programy a odborné poradenství. Finanční nástroje jako hlavní pilíř hospodářské politiky podle něj zvyšují efektivitu investic a díky pákovému efektu a zapojení soukromých zdrojů rozšiřují objem finanční podpory.

Jak v praxi funguje propojení investičního kapitálu a sociálních služeb ukázali Zdeněk Fiala, ředitel oddělení fúzí a akvizic v ESG SeniorCARE SICAV, Vladimír Bezděk, předseda představenstva AVANT investiční společnosti, a Ivan Černovský, ředitel divize sociální a domácí péče v Penta Hospitals.

Scénáře budoucího vývoje sociálních služeb v kontextu stárnutí populace představil Pavel Nevický, ředitel Life Sciences & Health Care ve společnosti Deloitte. Zásadním problémem totiž není jen nárůst počtu seniorů, ale především rostoucí počet let prožitých ve špatném zdravotním stavu a s vysokou mírou závislosti. Ani jeden z představených tří scénářů však není dlouhodobě udržitelný bez strukturálních změn.

Závěr konference patřil roli měst a obcí při zajišťování a rozvoji sociálních služeb. Jakub Rychtecký, předseda Komise pro sociální věci, zdravotnictví a bydlení Svazu měst a obcí ČR a náměstek primátora Statuárního města Pardubice, uvedl, že klíčovým nástrojem je komunitní plánování, které umožňuje mapovat potřeby a nastavovat priority. Zároveň upozornil na dlouhodobé podfinancování sociální práce, kdy státní příspěvky nepokrývají reálné náklady, a na další systémové problémy, jako jsou rozdíly v odměňování pracovníků, nejednotné financování či nedostatek personálu. 

Partnery konference byly Česká bankovní asociace, Česká asociace pojišťoven a společnosti Professional support, Invira, Pro Clean-Life a PROMA REHA.