Začít pracovat a neztratit chuť učit se aneb Dilema mladých sester

Mladé sestry po nástupu do práce často narážejí na realitu všedních dní – sundávají růžové brýle a hledají rovnováhu mezi péčí o klienty a rodinou. Kde pak ale brát sílu dále se v oboru vzdělávat?

Text: Monika Bartušková, DiS.,
členka Řídicí rady Profesního svazu zdravotnických pracovníků v sociálních službách APSS ČR a vedoucí zdravotního úseku Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava, pracoviště Domov pro seniory Lesnov

Z pozice vrchní sestry v domově pro seniory se dlouhodobě setkávám s jedním opakujícím se problémem. Mladé sestry po nástupu do zaměstnání velmi rychle ztrácejí kapacitu věnovat se dalšímu vzdělávání. Ne proto, že by o rozvoj neměly zájem, ale proto, že každodenní pracovní zátěž spolu s osobním životem jim na vzdělávání nezanechává dostatek času ani energie.

Tento faktor považuji za zásadní překážku dalšího profesního růstu mladých sester a zároveň za riziko pro dlouhodobou kvalitu péče o seniory v sociálních zařízeních.

V čem je problém?

Po ukončení studia vstupují mladé sestry do praxe s teoretickými znalostmi, ale s omezenými praktickými zkušenostmi. První rok zaměstnání je pro ně velmi náročný. Učí se zvládat pracovní tempo, odpovědnost, komunikaci s klienty i jejich rodinami a často také směnný provoz. V této fázi je veškerá jejich energie soustředěna na zvládnutí základních pracovních povinností. Vzdělávání je pak vnímáno jako nadstavba, která je časově i psychicky obtížně zvládnutelná. Celodenní kurzy, pevně stanovené termíny nebo nutnost dojíždět působí spíše demotivačně, zejména u mladých sester s rodinnými povinnostmi.

Dopady na praxi

Dlouhodobý nedostatek dalšího vzdělávání¨vede ke stagnaci odborných dovedností, nejistotě v náročných situacích a postupnému vyčerpání. Mladé sestry mohou získat pocit, že „směny jen přežívají“, místo aby se profesně rozvíjely. To se nepřímo promítá i do kvality péče o klienty.
 

Návrh řešení: vzdělávání přizpůsobené realitě provozu

Za klíčové považuji přizpůsobit formu vzdělávání reálným možnostem mladých sester. Místo dlouhých školení se osvědčují krátké, cílené vzdělávací bloky navázané přímo na každodenní situace v péči o seniory. Vhodnou formou jsou například online moduly, interní workshopy na pracovišti nebo krátké odborné vstupy v rámci porad. 

Důležitým prvkem je také možnost absolvovat vzdělávání v pracovní době nebo jeho alespoň částečné započítání do pracovní doby. Tím se vzdělávání přestává jevit jako další zátěž a stává se přirozenou součástí práce.

Role vedení a podpory

Podpora ze strany vedení je v tomto ohledu zásadní. Pokud vedoucí pracovník otevřeně komunikuje význam vzdělávání, aktivně vytváří časový prostor a oceňuje snahu o rozvoj, zvyšuje se ochota mladých sester se vzdělávání účastnit.

Závěr

Nedostatek času a energie po nástupu do praxe představuje jeden z hlavních důvodů, proč mladé sestry odkládají další vzdělávání. Pokud však zaměstnavatelé dokážou vzdělávání přizpůsobit reálným možnostem provozu a životní situaci zaměstnanců, může se stát funkčním nástrojem podpory odbornosti. V dlouhodobém horizontu se taková investice promítá do kvalitnější péče o seniory.